Na předměstí svítá

Na předměstí svítá. Sousedé startují sekačky. V zahradách probouzí se ptáci. Garážmistr Lízal pozvracený až k pasu sbírá se z chodníku, pak opřený o plot pokouší se škrtnout sirkou, aby si připálil nalezeného špačka. Kymácí se přitom sem a tam, tam a sem. Polohlasem si pro sebe opakuje: „Do prdele práce, do prdele práce.“ Kolem mrcasí se kočka, otírá se mu o nohavici a vrní.

V barelu za bytovkami dodoutnává briketa, vedle na lavičce se cicmá Blatskejch holka s nějakým otlemeným nezletilcem a v prvním patře za oknem pan Fiala zháší stolní lampu, chystaje se na kutě. Papírový model lunochodu na jeho pracovním stole je jemně cítit zasychajícím Kanagomem. Něco začínat je pozdě a končit ještě brzy.