středa 22. února 2017

Rodrigo López

Pan Klimeš býval vždy spořádaný, spíše nenápadný člověk, zručný obráběč kovů, poslušný manžel korpulentní paní Jarmily, pečující otec a též dvojnásobný již dědeček, abstinent, nekuřák, vášnivý včelař, zahrádkář, milovník karlovarských knedlíků a dokumentárních filmů o exotické fauně. Co ovšem platno: svůj blížící se nevyhnutelný odchod do penze nesl jen těžko, a když onen den nastal, udála se s ním jakási zprvu zcela neznatelná změna.

Večer ulehl jako obyčejně, uprostřed noci však vstal, a aniž si kdo v domě všiml, převlékl se do slováckého kroje, odkráčel tmou neznámo kam a o několik měsíců později jej s falešnými doklady na jméno Rodrigo López srazil kropící vůz před jihoamerickým hampejzem, odkud vyšel za rozbřesku v doprovodu snědé kněžky lásky a nějakého rozjařeného liliputa.

"To víte," tišil později žal ovdovělé paní Jarmily rodinný přítel, lékař Nikodým: „člověk vracívá se k stáru duševně do svého dětství, šlajfky už ale neobuje, furtošlapku by rozsedl a šnorchl na půdě dávno zpuchřel, je tedy nutno poohlédnout se po jiném dobrodružství.“



Žádné komentáře:

Okomentovat